Často kladené otázky
Zde naleznete odpovědi ohledně zdrojů dat ČHMÚ, průtoků, vodácké sjízdnosti, bezpečnosti jezů a fungování platformy Riverable Česko.
Odkud pocházejí data o průtocích na Riverable Česko?▼
Data jsou přímo založena na státní síti hlásných vodočtů ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) a státních podniků Povodí (Povodí Vltavy, Labe, Moravy, Ohře, Odry), kombinovaných s evropským hydrologickým modelem Copernicus GloFAS.
Jak se počítá index vodácké sjízdnosti (1–10)?▼
Náš algoritmus porovnává okamžitý průtok v m³/s a stav na vodočtu s minimálním limitem sjízdnosti a optimálním rozmezím pro daný úsek. Zohledňuje typ plavidla (otevřená kanoe, nafukovací člun Pálava/Baraka, raft, kajak) a rizika vysokého stavu vody.
Jaký je rozdíl mezi vodním stavem (cm) a průtokem (m³/s)?▼
Vodní stav udává výšku hladiny na vodočetné lati v centimetrech nad místní nulou. Průtok (m³/s) udává skutečný objem vody protékající korytem za sekundu – pro vodáky a plánování splutí je průtok nejpřesnějším měřítkem rychlosti proudu a sjízdnosti.
Co znamenají stupně povodňové aktivity (SPA) pro vodáky?▼
Při vyhlášení 1. SPA (bdělost) je plavba doporučena pouze zkušeným vodákům na krytých lodích. Při 2. SPA (pohotovost) a 3. SPA (ohrožení) je sjíždění řek extrémně nebezpečné a zákonem zakázané. Zvláštní nebezpečí představují jezy s vývarem!